Novinky v rodinném právu

Vláda dne 12.06.2024 předložila sněmovně návrh zákona, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), ve znění pozdějších předpisů. Nové znění zákona se zaměřuje na změnu úpravy rozvodu manželství a péči o děti. Předpokládá se, že novela OZ nabyde účinnosti 1. ledna 2025.

Zrušení pojmu střídavé, výlučné a společné péče nově oba rodiče budou považovaní za pečující, což znamená, že ponesou plnou zodpovědnost za dítě v době jejích péče i mimo ni. Oba rodiče musí spolupracovat a mají rovnocennou povinnost řádně pečovat o dítě.
Dle 888 OZ se v případě, kdy spolu rodiče dítěte nežijí již nadále nehovoří o „styku“ druhého (nepečujícího) rodiče o dítě, ale vychází se z toho, že o dítě pečují – po dobu, kdy je jim dítě svěřeno – oba rodiče, tj. oba vykonávají „péči“ (nikoliv jeden péči a druhý styk s dítětem).
Rodič má právo na informaci v přiměřeném rozsahu v době, kdy o dítě pečuje druhy rodič a na tzv. nepřímý styk s dítětem. Nové znění §891 OZ¹§891 „Nežijí-li rodiče dítěte spolu, má po dobu, kdy rodič o dítě pečuje, druhý rodič právo na nepřímý styk s dítětem a právo na informace o dítěti v přiměřeném rozsahu; ustanovení § 888 odst. 2 a § 889 odst. 1 se použijí obdobně.“. .Novela v tomto kontextu výslovně řadí do práv vyplývajících z rodičovské odpovědnosti tzv. nepřímý styk, což je styk uskutečňovaný prostředky komunikace na dálku.

Novela výslovně umožnuje postoupeni splatné peněžité pohledávky na výživném na třetí osobu za úplatu. Úplata musí být minimálně do výše pohledávky. Tato úprava má pomoci hlavně rodičům v ekonomické znevýhodněné situaci, které nemají prostředky na vymáhaní výživného a postoupením získají prostředky rychleji. Postupitel neručí za to, že pohledávka bude splacena.
Zároveň novela zavadí vyšší úrok z prodlení za neplacení výživného. Vyšší úrok z prodlení má zajistit lepší finanční stabilitu rodin po rozvodu. Předběžně se předpokládá stanovení úroku z prodlení denní sazbou ve výši jednotek promile z dlužné částky za každý započatý den prodlení.

Navrhuje se, aby soudy upustily od obecného požadavku na zajišťování příčin rozvratu manželství, nově by se k tomu přistupovalo jen ve specifických případech, které to výslovně vyžadují (novela zavádí při splnění zákonných podmínek nevyvratitelnou domněnku kvalifikovaného rozvratu). V případě, že by se jednalo o smluvený rozvod, nebylo by rozvrat nutné vůbec zjišťovat a prokazovat. Zároveň tato novela navazuje na novelu zákona o zvláštních řízeních soudních (dále jen „ZŘS“), konkrétně § 389/1 ZŘS, který umožní soudům upustit od výslechu manželů nejen, kdy je to obzvlášť obtížné, ale také v případě, kdy souhlas manželů s rozvodem a shoda na trvalém, hlubokém a nenapravitelném rozvratu jejich manželství vyplývá z písemných podání nebo shodných tvrzení účastníků při jednání, o jejichž pravosti a pravdivosti soud nemá pochybnosti. Cílem je snížit administrativní náročnost rozvodu a urychlit celý proces pro manžele, kteří jsou schopni se dohodnout.
U smluveného rozvodu se současně upouští od požadavku, aby spolu manželé déle, než šest měsíců nežili – v ust. § 757 odst. 1 písm. a) OZ tak zůstává jako podmínka pro smluvený rozvod pouze minimálně roční doba trvání manželství.

Nově bude možné sloučit rozvodové a opatrovnické řízení, ale jen v případech, kdy se jedná o smluvený rozvod a manželé se domluví na podmínkách rozvodu a poměrech k dětem. Sloučením rozvodového a opatrovnického řízení do jednoho procesu novela usiluje o zjednodušení situace pro rodiče, zejména pokud jde o nesporné rozvody.
Vznikne tzv. institut „prozatímního rozhodnutí“, který poskytne soudu potřebnou flexibilitu pro úpravu poměrů dítěte pro dobu před vydáním rozhodnutí, čímž poskytne lepší ochranu dítěti v rámci rozvodu jeho rodičů. Prozatímní rozhodnutí bude možné využít pouze tam, kde je zatímní úprava poměrů možná a nenahrazuje rozhodnutí ve věci samé.

- Nově se rozšiřuje 884 odst. 2 OZ o větu tykající se tělesného trestaní dítěte. Jedná se o implementaci úmluvy EU, která násilí na dětech striktně vylučuje. ČR bylo jedním z posledních členských státu, který přijalo toto ustanoveni. Tělesný trest dle znění ustanovení přímo zasahuje do lidské důstojnosti dítěte.
  Dané ustanoveni však nemá sankční povahu, nezakládá možnost postihu vůči rodičům, kteří své děti tělesně trestají, má za úkol modifikovat způsob výchovy děti v ČR. Jedná se o deklaratorní ustanovení, které má vést společnost k tomu, aby si uvědomila, že tělesné tresty k výchově dítěte nepatří.