PÉČE O DÍTĚ

Zrušení pojmu střídavé, výlučné a společné péče

• nově oba rodiče budou považováni za pečující, což znamená, že ponesou plnou zodpovědnost za dítě v době jejich péče i mimo ni. Oba rodiče musí spolupracovat a mají rovnocennou povinnost řádně pečovat o dítě.
• Dle ust. § 888 OZ se v případě, kdy spolu rodiče dítěte nežijí, se již nadále nehovoří o „styku“ druhého (nepečujícího) rodiče s dítětem, ale vychází se z toho, že o dítě pečují – po dobu, kdy je jim dítě svěřeno – oba rodiče, tj. oba vykonávají „péči“ (nikoliv jeden péči a druhý styk s dítětem).
• Rodič má právo na informaci v přiměřeném rozsahu v době, kdy o dítě pečuje druhý rodič, a na tzv. nepřímý styk s dítětem. Nové znění § 891 OZ „Nežijí-li rodiče dítěte spolu, má po dobu, kdy rodič o dítě pečuje, druhý rodič právo na nepřímý styk s dítětem a právo na informace o dítěti v přiměřeném rozsahu; ustanovení § 888 odst. 2 a § 889 odst. 1 se použijí obdobně.“ Novela se v tomto kontextu výslovně řadí do práv vyplývajících z rodičovské odpovědnosti tzv. nepřímý styk, což je styk uskutečňovaný prostředky komunikace na dálku.

VÝŽIVNÉ

• Novela výslovně umožnuje postoupeni splatné peněžité pohledávky na výživném na třetí osobu za úplatu. Úplata musí být minimálně do výše pohledávky. Tato úprava má pomoci hlavně rodičům v ekonomicky znevýhodněné situaci, kteří nemají prostředky na vymáhaní výživného a postoupením získají prostředky rychleji. Postupitel neručí za to, že pohledávka bude splacena.
• Zároveň novela zavádí vyšší úrok z prodlení za neplacení výživného. Vyšší úrok z prodlení má zajistit lepší finanční stabilitu rodin po rozvodu. Předběžně se předpokládá stanovení úroku z prodlení denní sazbou ve výši jednotek promile z dlužné částky za každý započatý den prodlení.

SMLUVENÝ ROZVOD

• Navrhuje se, aby soudy upustily od obecného požadavku na zjišťování příčin rozvratu manželství, nově by se k tomu přistupovalo jen ve specifických případech, které to výslovně vyžadují (novela zavádí při splnění zákonných podmínek nevyvratitelnou domněnku kvalifikovaného rozvratu).  V případě, že by se jednalo o smluvený rozvod, nebylo by rozvrat nutné vůbec zjišťovat a prokazovat. Zároveň tato novela navazuje na novelu zákona o zvláštních řízeních soudních (dále jen „ZŘS“), konkrétně § 389/1 ZŘS, který umožní soudům upustit od výslechu manželů nejen, když je to obzvlášť obtížné, ale také v případě, kdy souhlas manželů s rozvodem a shoda na trvalém, hlubokém a nenapravitelném rozvratu jejich manželství vyplývá z písemných podání nebo shodných tvrzení účastníků při jednání, o jejichž pravosti a pravdivosti soud nemá pochybnosti. Cílem je snížit administrativní náročnost rozvodu a urychlit celý proces pro manžele, kteří jsou schopni se dohodnout.
• U smluveného rozvodu se současně upouští od požadavku, aby spolu manželé déle, než šest měsíců nežili – v ust. § 757 odst. 1 písm. a) OZ tak zůstává jako podmínka pro smluvený rozvod pouze minimálně roční doba trvání manželství.

SLOUČENÍ ROZVODOVÉHO A OPATROVNICKÉHO ŘÍZENÍ

• Nově bude možné sloučit rozvodové a opatrovnické řízení, ale jen v případech, kdy se jedná o smluvený rozvod a manželé se domluví na podmínkách rozvodu a poměrech k dětem. Sloučením rozvodového a opatrovnického řízení do jednoho procesu novela usiluje o zjednodušení situace pro rodiče, zejména pokud jde o nesporné rozvody.
• Vznikne tzv. institut „prozatímního rozhodnutí“, který poskytne soudu potřebnou flexibilitu pro úpravu poměrů dítěte pro dobu před vydáním rozhodnutí, čímž poskytne lepší ochranu dítěti v rámci rozvodu jeho rodičů.  Prozatímní rozhodnutí bude možné využít pouze tam, kde je zatímní úprava poměrů možná a nenahrazuje rozhodnutí ve věci samé.

TĚLESNÉ TRESTÁNÍ DÍTĚTE

• Nově se rozšiřuje § 884 odst. 2 OZ o větu týkající se tělesného trestání dítěte. Jedná se o implementaci úmluvy EU, která násilí na dětech striktně vylučuje. ČR byla jedním z posledních členských států, který přijal toto ustanovení. Tělesný trest dle znění ustanovení přímo zasahuje do lidské důstojnosti dítěte.
  Dané ustanovení však nemá sankční povahu, nezakládá možnost postihu vůči rodičům, kteří své děti tělesně trestají, má za úkol modifikovat způsob výchovy dětí v ČR. Jedná se o deklaratorní ustanovení, které má vést společnost k tomu, aby si uvědomila, že tělesné tresty k výchově dítěte nepatří.

Pokud Vás výše uvedená problematika zajímá, nebo máte jakékoliv doplňující otázky, neváhejte se na nás obrátit, rádi zodpovíme veškeré Vaše dotazy.