Nový rok přinesl řadu novel a mezi nimi je i zcela nový zákon o veřejných dražbách č. 250/2023 Sb., který je účinný od 1.1.2025 (dále jen „ZVD“) a zrušil tím zcela zákon č. 26/2000 Sb. (dále jen „původní ZVD“). Jelikož v poslední době převažuje elektronická forma dražby, tak bylo nezbytné pravidla pro veřejné dražby změnit. Původní ZVD byl přijat v době, kdy elektronické dražby neexistovaly a veškerá administrativa a korespondence ohledně veřejné dražby byla prováděna papírově. Původní ZVD pak byl zcela nedostatečným, neboť nereflektoval dnes již zcela běžné elektronické formy jednání přes datové schránky, elektronické podpisy, internetové a mobilní bankovnictví apod. V tomto článku Vám přinášíme ty nejdůležitější změny, které se veřejných dražeb týkají.

Tou nejvýraznější změnou je, že ve veřejné dražbě dochází nově namísto přechodu vlastnického práva k jeho převodu. Byť se může zdát, že se jedná o zbytečné konkretizování právní terminologie, dochází tímto ke sjednocení s občanským právem a lepší charakterizaci způsobu kontraktace ve veřejné dražbě mezi navrhovatelem dražby a jejími účastníky. Nově tedy bude docházet k převodu vlastnického práva k věci na základě kupní smlouvy. Obsah takové kupní smlouvy bude obsažen již v dražební vyhlášce a smlouva bude uzavřena příklepem. Písemná kupní smlouva se ovšem uzavírat nebude, dražebník pouze po dražbě vydá potvrzení o uzavření kupní smlouvy.

ZVD přináší též novou definici dražebníka. Nově je dražebníkem každá osoba, která jako podnikatel provádí veřejnou dražbu. Dražebníkem je přitom nově také organizační složka státu nebo státní organizace a územní samosprávný celek, pokud provádí veřejnou dražbu majetku státu nebo jiného majetku, s nímž je oprávněna nakládat. Dražebníky bude současně možné podle ZVD pokutovat za v zákoně vymezené přestupky, a to až do výše až 1.000.000,- Kč. Tato změna přináší potřebný nástroj ministerstvu pro místní rozvoj při postupování při porušování ZVD, jehož účelem je především prevence. Cílem kontrolní činnosti má být i nadále kultivace dražebního prostředí a podpora dražebníků, kteří provádějí dražby řádně a poctivě.

Díky sjednocení pravidel pro dražení se nyní budou informace zveřejňovat v Centrální evidenci veřejných dražeb vedené ministerstvem pro místní rozvoj, která je napojena na další registry, a to nejen na registr právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, ale také na registr obyvatel či územní identifikace, adres a nemovitostí. Tato evidence dle ministerstva pro místní rozvoj nahrazuje původní centrální adresu, která nesplňovala technologické a bezpečnostní požadavky u elektronických veřejných dražeb a obsahuje zejména dražební vyhlášky s jejich dodatky, záznamy o ceně, informace o upuštění od dražby a další.

ZVD dále přinesl sjednocení pojmů „dražba“ a „aukce“. Aukce na rozdíl od dražeb, které mohly provádět pouze pověřené osoby (dražebníci), mohl provádět prakticky kdokoliv, i na internetu. Nyní však oba pojmy zaštiťuje nová definice veřejné dražby. Ta zní následovně „Veřejnou dražbou je dražba, při které se dražebník obrací na předem neurčený okruh osob na předem určeném místě s výzvou k podávání nabídek za účelem uzavření kupní smlouvy nebo smlouvy o budoucí kupní smlouvě s osobou, která za určených podmínek podá nejlepší nabídku.“

Ve zjednodušeném režimu veřejných dražeb některých movitých věcí též došlo ke zvýšení vyvolávací ceny na 300.000,- Kč, a to z důvodu nárůstu cen věcí.

Spolu se ZVD byly schváleny i navazující novely. Jednou z nich je novela živnostenského zákona, dle které se veřejné dražby na návrh vlastníka přesunou do mírnějšího režimu vázané živnosti pod názvem „Provádění veřejných dražeb s výjimkou dražeb nucených.“ Doposud i pro provádění této veřejné dražby musel dražebník disponovat přísnějším živnostenským oprávněním ve formě koncese k provádění dražeb. U provádění nucených dražeb bude muset dražebník nadále disponovat živnostenským oprávněním v nejpřísnějším režimu „Provádění nucených dražeb.“