Rozvoz jídla, přeprava osob nebo zadávání digitálních zakázek prostřednictvím aplikací mají získat nová pravidla. Vládní návrh zákona o platformové práci (sněmovní tisk č. 301) má zejména usnadnit určení skutečného postavení pracovníků a regulovat používání algoritmů při řízení jejich práce.

Zákon transponuje směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platforem.

Co je digitální pracovní platforma – a co jí není?

Digitální pracovní platforma je internetová služba nebo mobilní aplikace, která propojuje zákazníky s lidmi poskytujícími určité služby a zároveň prostřednictvím automatizovaných systémů organizuje nebo kontroluje jejich práci. Typickým příkladem jsou aplikace pro rozvoz jídel nebo objednávání jízd. Může jít ale také o online platformy, které organizují práci překladatelů, grafiků či jiných poskytovatelů služeb. Mezi příklady digitálních pracovních platforem (uváděné i v důvodové zprávě k návrhu zákona) patří například Wolt a foodora v oblasti rozvozu jídel nebo Uber a Bolt v oblasti přepravy osob.

Ne každá internetová služba nebo aplikace je však digitální pracovní platformou ve smyslu nové právní úpravy. Rozhodující je především to, zda prostřednictvím automatizovaných systémů organizuje, řídí nebo kontroluje práci jednotlivých osob. Například běžný e-shop prodávající vlastní zboží, inzertní portál pouze zveřejňující nabídky práce nebo služba zaměřená na sdílení majetku zpravidla pod tuto definici nespadá. Pokud však aplikace například automaticky přiděluje zakázky, sleduje a hodnotí výkon pracovníků nebo ovlivňuje podmínky jejich práce, může již jít o digitální pracovní platformu.

Kdo je pracovník a kdo zprostředkovatel?

Platformovou práci vykonává fyzická osoba prostřednictvím digitální pracovní platformy, ať již má pracovní smlouvu nebo vystupuje jako OSVČ.

Zprostředkovatel je další subjekt zapojený mezi platformu a pracovníka do smluvního či subdodavatelského řetězce. Zprostředkovatelem může být například společnost, která zaměstnává kurýry a poskytuje je rozvážkové platformě, například Woltu nebo foodoře. Kurýři tak mají smlouvu se zprostředkovatelem, nikoli přímo s provozovatelem aplikace, prostřednictvím které dostávají objednávky a pokyny k jejich doručení. Nová právní úprava proto pamatuje i na případy, kdy mezi digitální platformou a pracovníkem stojí další společnost.

Hlavní novinka: vyvratitelná domněnka pracovněprávního vztahu

Nový předpis zavádí vyvratitelnou právní domněnku existence základního pracovněprávního vztahu. Jestliže zjištěné okolnosti nasvědčují tomu, že práce je vykonávána jako závislá, má se za zákonných podmínek za to, že existuje pracovněprávní vztah s platformou, případně zprostředkovatelem. Dotčený subjekt může domněnku vyvrátit prokázáním, že některý ze znaků závislé práce není naplněn.

Prakticky: kurýr vystupuje jako OSVČ, ale aplikace mu závazně přiděluje zakázky, určuje způsob práce a kontroluje jeho plnění. Pokud tyto okolnosti svědčí o závislé práci, nemusí pracovník prokazovat svůj status stejným způsobem jako dosud a důkazní břemeno při vyvracení domněnky ponese platforma nebo zprostředkovatel. Každý případ bude záviset na skutečném nastavení spolupráce.

Pravidla pro algoritmické řízení a další povinnosti

Algoritmické řízení znamená, že software například přiděluje zakázky, sleduje jejich plnění, hodnotí výkon nebo ovlivňuje přístup pracovníka k aplikaci. Návrh vyžaduje zejména informování o používaných automatizovaných systémech, lidský dohled a možnost vysvětlení či přezkumu významných rozhodnutí. Omezuje rovněž některé formy zpracování osobních údajů, například sledování soukromé komunikace. Vybraná ochranná pravidla mají dopadat i na pracovníky, kteří nejsou zaměstnanci.

Návrh dále upravuje evidenční a informační povinnosti digitálních platforem, poskytování součinnosti kontrolním orgánům a ochranu pracovníků před nepříznivým zacházením za uplatňování jejich práv. Podrobnosti a rozsah povinností se odvíjejí od role konkrétního subjektu.

Předpokládaná účinnost nového předpisu je podle vládního návrhu 1. ledna 2027; konečné znění a termíny se mohou v legislativním procesu změnit.

Článek pro Vás připravila JUDr. Ing. Eva Radová.