Dne 17. února 2024 vstoupilo v platnost Evropské nařízení DSA (dále v textu pouze „DSA“), které přináší zásadní změny v oblasti digitálních služeb. DSA stanoví jednotná pravidla pro poskytovatele zprostředkovatelských služeb, podporuje bezpečnost a transparentnost online prostředí a posiluje práva uživatelů. V České republice je v současné době schvalován zákon o digitální ekonomice, který bude na DSA navazovat.

DSA se vztahuje na všechny poskytovatele zprostředkovatelských služeb (dále v textu pouze „poskytovatelé“), kteří nabízejí své služby příjemcům nacházejícím se na území Evropské unie. Nařízení rozlišuje tyto druhy poskytovatelů:

• poskytovatele služeb prostého přenosu – poskytují službu spočívající v přenosu informací poskytnutých příjemcem nebo v poskytování přístupu ke komunikační síti (např. poskytovatelé připojení k internetu nebo poskytovatelé otevřené Wi-Fi sítě);
• poskytovatele služeb ukládání do mezipaměti – poskytují služby spočívající v přenosu dat, při kterém jsou přenášené informace dočasně ukládány, ale pouze pro účelnější nebo bezpečnější přenos dat (např. poskytovatelé reverzní proxy služby nebo proxy služby k úpravě obsahu);
• poskytovatele hostingových služeb – poskytují službu umožňující uživatelům na jejich žádost ukládat informace (např. poskytovatelé webhostingu nebo provozovatelé datového úložiště souborů);
• provozovatele online platforem – poskytují služby, které uživatelům umožňují uložit data a poté je na jejich žádost veřejně šířit (např. provozovatelé sociální sítě nebo diskuzního fóra);
• provozovatele online tržiště – provozovatelé online platformy umožňující spotřebitelům uzavírat smlouvy s obchodníky;
• provozovatele internetového vyhledávače – poskytují služby, které uživatelům umožňují vkládat dotazy za účelem vyhledávání v zásadě na všech internetových stránkách;
• provozovatele velmi velkých online platforem a provozovatele velmi velkých internetových vyhledávačů – provozují online platformu nebo internetový vyhledávač, který má v EU nejméně 45 milionů aktivních příjemců služby měsíčně.

DSA zavádí pro poskytovatele zprostředkovatelských služeb zejména tyto povinnosti:

• povinnost respektovat příkazy – poskytovatelé jsou povinni respektovat příkazy k přijetí opatření proti nezákonnému obsahu a na příkazy k poskytnutí informací, které jsou vydané soudními nebo správními orgány;
• povinnost vydávat zprávy o transparentnosti – poskytovatelé jsou povinni nejméně jednou ročně vydat zprávu o transparentnosti, ve které budou obsaženy informace o veškeré moderaci obsahu, kterou poskytovatel v příslušném období prováděl;
• povinnost informovat o provedení příkazu – poskytovatelé jsou povinni bez zbytečného odkladu informovat dotčený orgán a dotčeného příjemce služby o provedení příkazu;
• povinnost zřídit kontaktní místo – poskytovatelé jsou povinni zřídit kontaktní místo, prostřednictvím kterého je budou moci orgány členských států a příjemci služeb kontaktovat elektronicky;
• povinnost určit právního zástupce – poskytovatelé, kteří nemají v EU provozovnu, ale mají významný počet příjemců služby v alespoň jednom členském státě, musí ustanovit svého právního zástupce v jednom z členských států EU;
• povinnost zveřejňovat smluvní podmínky – poskytovatelé jsou povinni zveřejňovat smluvní podmínky, které musí obsahovat (i) informace o veškerých omezeních, které poskytovatel uplatňuje v souvislosti s využíváním jeho služby (např. demonetizace nebo omezení viditelnosti), (ii) informace o zásadách, postupech, opatřeních a nástrojích používaných za účelem moderování obsahu a (iii) pravidla pro použití interního systému vyřizování stížností;
• povinnost vytvořit mechanismy k oznamování nezákonného obsahu – poskytovatelé jsou povinni vytvořit mechanismy umožňující každé osobě oznámit poskytovateli elektronicky výskyt informace v rámci poskytované služby, kterou oznamovatel považuje za nezákonný obsah;
• povinnost odůvodnit omezení – pokud se poskytovatel rozhodne omezit obsah poskytnutý příjemcem služby, je povinen takové omezení odůvodnit;
• povinnost vytvořit interní systém vyřizování stížností – poskytovatelé musí zajistit, aby příjemci služby měli možnost napadnout rozhodnutí provozovatelů online platforem, která se týkají nezákonného obsahu nebo neslučitelnosti obsahu se smluvními podmínkami, a jsou povinni vyřídit všechny takto podané stížnosti;
• povinnost spolupracovat s důvěryhodnými oznamovateli – poskytovatelé jsou povinni zajistit, že oznámení o nezákonném obsahu osob určených za důvěryhodné oznamovatele budou vyřizovány přednostně;
• povinnost zajistit dohledatelnost obchodníků – poskytovatel je povinen zajistit, že online tržiště budou využívat pouze obchodníci, kteří mu předloží příslušné osobní informace, a je povinen některé z těchto informací zveřejnit tak, aby k nim měli přístup příjemci služeb;
• povinnost informovat o zakoupení nezákonného produktu – pokud se poskytovatel nejpozději do 6 měsíců od provedení nákupu dozví, že obchodník prodal spotřebiteli nezákonný produkt, je poskytovatel povinen tomuto spotřebiteli oznámit (i) informaci o nezákonnosti produktu, (ii) totožnost obchodníka a (iii) informace o možnostech nápravy;
• povinnost posouzení rizik – poskytovatelé jsou povinni vypracovat nejméně jednou ročně posouzení rizik, ve kterém vyhodnotí systémová rizika v EU plynoucí z koncepce či fungování jejich služeb;
• povinnost reakce na krizi – poskytovatel je povinen reagovat na rozhodnutí, které v případě krize může přijmout Komise a kterým poskytovateli nařídí přijmout opatření reagující na krizi.

Ne všechny výše uvedené povinnosti se vztáhnou na každého poskytovatele. DSA je založena na principu, že základní rozsah povinností se uplatní na veškeré poskytovatele a pro každou další kategorii poskytovatelů stanoví dodatečné povinnosti. Nejméně povinností tak bude dopadat na poskytovatele služeb prostého přenosu, a naopak nejvíce povinností bude dopadat na provozovatele velmi velkých online platforem a provozovatele velmi velkých internetových vyhledávačů (viz tabulka níže).

Na dodržování povinností podle DSA dohlíží koordinátoři digitálních služeb, přičemž každý členský stát EU si určí jeden subjekt, který bude koordinátorem digitálních služeb. Česká republika určila za koordinátora služeb Český telekomunikační úřad. Za porušení povinností podle DSA může být udělena pokuta až ve výši 6 % celosvětového ročního obratu poskytovatele.

Z povinností poskytovatelů vyplývají nová práva příjemcům služeb, přičemž nejdůležitějším je právo bránit se proti rozhodnutí provozovatele online platformy v rámci provozovatelem zavedeného systému stížností.

Nově tak uživatelé online platforem mohou oficiálně požadovat po provozovateli online platformy odstranění na jeho platformě zveřejněného obsahu nebo se naopak bránit proti rozhodnutí o odstranění zveřejněného obsahu. Alternativně se mohou uživatelé online platforem obrátit se svou stížností proti odstranění/neodstranění zveřejněného obsahu rovnou na orgán mimosoudního řešení sporů.

Provozovatel online platformy není povinen vyhovět stížnosti proti odstranění/neodstranění zveřejněného obsahu. Pokud by ale provozovatel online platformy nevyhověl například stížnosti proti neodstranění zveřejněného obsahu, stal by se tímto rozhodnutím odpovědný za následky vyvolané zveřejněným obsahem, a mohla by tak po něm být požadována náhrada za nemajetkovou újmu způsobenou takovým obsahem.