Mantinely péče řádného hospodáře – Díl I. – Péče řádného hospodáře obecně
Základní povinností členů statutárního orgánu je ve smyslu § 159 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“) povinnost vykonávat tuto funkci s péčí řádného hospodáře. Jde o kogentní úpravu. Podle odst. 1 tohoto ustanovení platí, že, kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky.
Podle zákonné úpravy je v definici péče řádného hospodáře obsažena nejen povinnost jednat s povinnou péčí, tj. s jistou kvalitou, nýbrž i povinnost loajality, což se zásadně liší od zahraničních právních úprav 1 Např. Velká Británie či Spolková republika Německo. , kde je péče řádného hospodáře zpravidla vnímána odděleně od povinnosti loajality.
Povinnost jednat s péčí řádného hospodáře lze chápat ve dvojím smyslu, a to současně jako měřítko jednání při výkonu funkce, které vymezuje, jak má člen statutárního orgánu vykonávat určitou povinnost a vedle toho i jako povinnost v právním slova smyslu, jejímž obsahem je povinnost při výkonu činnosti postupovat s určeným standardem péče.
Obsah péče řádného hospodáře
- Povinnost loajality
Povinnost loajality jako samostatná povinnost v občanském zákoníku ani v zákoně o obchodních korporacích přímo zakotvena není. Rozumí se jí povinnost jednat v zájmu společnosti a neupřednostňovat své či cizí zájmy před zájmy právnické osoby.
Ohledně cizích zájmů lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, konkrétně na rozhodnutí NS sp. zn. 29 Cdo 3864/2008 dle kterého je součástí náležité péče i to, že jednatel dává při rozhodování při výkonu funkce přednost zájmům společnosti před zájmy společníka, který jej do funkce vahou svých hlasů prosadil, a nenechá se při výkonu působnosti jednatele ve společnosti s ručením omezeným tímto společníkem ovlivňovat. Obdobně i lze odkázat i na rozhodnutí NS, sp. zn. 27 ICdo 62/2017, podle kterého by člen orgánu neměl bez dobrého důvodu dělat nic, co zjevně odporuje zájmům společnosti, ani tehdy, když zrovna neplní povinnosti spojené s výkonem funkce.
- Povinnost jednat s (řádnou) péčí (pečlivě a s potřebnými znalostmi)
Druhou částí péče řádného hospodáře je povinnost jednat pečlivě a s potřebnými znalostmi.
Pojem péče řádného hospodáře lze chápat tak, že řádný hospodář činí právní jednání týkající se obchodní společnosti odpovědně a svědomitě a stejným způsobem rovněž pečuje o její majetek, jako kdyby šlo o jeho vlastní majetek, je povinen rozpoznat nutnost odborné pomoci speciálně kvalifikovaného subjektu, a zajistit takovou pomoc avšak se nevyžaduje aby byl vybaven všemi odbornými znalostmi, které souvisejí s uvedenou funkcí ve statutárním orgánu, ale k jeho odpovědnosti postačí základní znalosti umožňující rozeznat hrozící škodu a zabránit jejímu způsobení na spravovaném majetku a povinnost rozpoznat 2 Viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Tdo 1224/2006 a 5 Tdo 1412/2007.
Povinné osoby
Péče řádného hospodáře míří na volené členy orgánů právnických osob. Týká se tedy stejnou měrou členů družstev, obchodních společností, společenství vlastníků jednotek atd. Pokud jde o charakter těchto orgánů, jde jak o statutární orgány, tak i o kontrolní orgány právnických osob. V případě, že zakladatelský dokument ustanoví i jiné volené orgány vztahuje se péče řádného hospodáře i na jejich členy.
Určující pro to, zda se na člena orgánu vztahuje povinnost jednat s péčí řádného hospodáře není to, zda byl do funkce zvolen, nýbrž to, zda jde o orgán volený. Platí tedy, že s péčí řádného hospodáře jsou povinni jednat i ti členové volených orgánů, jejichž funkce vznikla jinak, např. jednatelé jmenovaní společníkem společnosti, členové dozorčí rady zvolení zaměstnanci, členové orgánů jmenovaní soudem, kooptovaní členové atd. Dalšími osobami, které jsou povinny jednat s péčí řádného hospodáře jsou likvidátor (viz. §193 OZ) osoby fakticky se nacházející v postavení člena voleného orgánu, přestože členem takového orgánu nejsou, a to bez zřetele k tomu, jaký vztah k obchodní korporaci mají (viz. § 62 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „ZOK“)).3 Dle literatury označováni také jako faktický nebo stínový vedoucí.
Domněnka porušení péče řádného hospodáře
Podle druhé věty § 159 odst. 1 OZ se má za to, že jedná nedbale, kdo není péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky4Zejména ukončení funkce, tj. především odstoupení. .Ačkoliv se zde hovoří o péči řádného hospodáře, míří toto ustanovení podle svého smyslu na jednu ze složek péče řádného hospodáře, a to na (řádnou) péči člena voleného orgánu, tj. na povinnost jednat pečlivě a s potřebnými znalostmi. Jde však o vyvratitelnou domněnku, tj. dotčený člen voleného orgánu může vždy přednést důkaz, podle kterého s řádnou péčí jednal 5Že jednal se znalostmi a pečlivostí, které byly v daném případě potřeba. .Jaká míra znalostí je v daném případě třeba, bude do značné míry záviset na okolnostech konkrétního případu.
O nevyvratitelnou domněnku porušení péče řádného hospodáře pak jde v případě § 255 ZOK, podle kterého, pokud společnost nabývá od zakladatele nebo akcionáře v průběhu 2 let po svém vzniku majetek za úplatu ve výši alespoň 10 % upsaného základního kapitálu, musí být mimo jiné úplata stanovena tak, aby nepřesahovala hodnotu nabývaného majetku stanovenou posudkem znalce 6Nebude-li úplata taková, platí, že členové představenstva nebo správní rady, kteří pro nabytí majetku hlasovali, nejednali s péčí řádného hospodáře a zakladatel nebo akcionář je povinen společnosti částku převyšující cenu stanovenou posudkem znalce vrátit.
V dalším připravovaném díle se dozvíte více k pravidlu podnikatelského úsudku a jak na něj hledí zákon a judikatura Nejvyššího soudu.
Máte zájem o naše služby ?