Návrh zákona počítá s tím, že hromadnou žalobou budou uplatňovány nároky týkající se právních poměrů mezi podnikatelem a spotřebiteli, přičemž spojujícím prvkem bude podobnost věcí, tj. hromadná žaloba se bude týkat práv více osob (spotřebitelů), které se vyznačují podobným skutkovým základem. Jak uvádí důvodová zpráva, je tento rozsah natolik široký, že zahrnuje všechny typy nároků, s nimiž se lze v soudních řízeních v civilních věcech setkat – od žaloby určovací, přes žalobu negatorní či restituční (výjimkou jsou žaloby statusové).

Žalobcem může být v případě hromadné žaloby pouze tzv. „oprávněná osoba“ dle zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele.

Dle § 25 zákona o ochraně spotřebitele může být oprávněnou osobou sdružení, které mj. aktivně působí v oblasti ochrany spotřebitelů po dobu alespoň dvou let a je nezávislé a neziskové. Oprávněné osoby musí být zapsány v Seznamu oprávněných osob vedeném Komisí Evropských společenství (v českých poměrech např. dTest, Sdružení českých spotřebitelů, z.ú. atd.).

Žalobce vystupuje v řízení v zájmu celé skupiny, nicméně jedná vlastním jménem (nevystupuje jako zástupce jednotlivých spotřebitelů).

Soudem kompetentním rozhodovat ve věcech hromadných žalob v prvním stupni má být výlučně Městský soud v Praze.

Průběh hromadného řízení dle vládního návrhu zákona lze pak ve stručnosti shrnout následovně:

• Žalobce, tedy oprávněná osoba (nezisková organizace zastupující spotřebitele) uplatní u věcně a místně příslušného soudu (Městského soudu v Praze) hromadnou žalobou konkretizovaný návrh na plnění/určení nebo zdržení se určitého jednání proti podnikateli identifikovanému v této hromadné žalobě. V hromadné žalobě žalobce rovněž vymezí předpoklady členství ve skupině, kterou žalobce v rámci hromadného řízení zastupuje.
• Následně probíhá u soudu nejprve řízení o přípustnosti žaloby, které končí buď zastavením řízení nebo vydáním usnesení o přípustnosti hromadné žaloby (ve lhůtě do 2 měsíců od zahájení hromadného řízení). V usnesení připouštějícím hromadnou žalobu soud rovněž určí mj. lhůtu, v níž se mohou dotčení spotřebitelé do hromadného řízení přihlásit (opt-in princip). Usnesení soudu bude zveřejněno v rejstříku hromadných žalob a současně budou mít spotřebitelé možnost dozvědět se o zahájení řízení a možnosti podat přihlášku přímo od žalobce (ten zveřejňuje informace způsobem dle usnesení soudu o přípustnosti hromadné žaloby, minimálně však na svých internetových stránkách).
• Dotčení spotřebitelé se poté mohou do hromadného řízení přihlásit přímo u žalobce prostřednictvím formuláře, který bude pro tyto účely vytvořen a zveřejněn Ministerstvem spravedlnosti (případně se může spotřebitel přihlásit přímo u příslušného soudu, který vede hromadné řízení). Za přihlášku se považuje i udělení písemného souhlasu se zahájením hromadného řízení před podáním hromadné žaloby.
• Žalobce po skončení lhůty k podání přihlášek vytvoří seznam přihlášených spotřebitelů – zúčastněných členů skupiny s uvedením, čeho se jednotliví členové skupiny po žalovaném domáhají. Seznam zašle žalobce soudu i jednotlivým zúčastněným členům skupiny. Přihlásí-li se do řízení méně než 20 dotčených spotřebitelů, soud řízení o hromadné žalobě zastaví.
• Soud připraví plán hromadného řízení, který obsahuje zejm. shrnutí tvrzení účastníků, která lze považovat za nesporná, a která jsou naopak sporná, přehled navržených důkazů, které soud hodlá provést, termíny nejbližších jednání a procesní poučení pro zúčastněné osoby ve skupině. Plán řízení i jeho změny podléhají zveřejnění v rejstříku hromadných žalob.
• Řízení o hromadné žalobě může skončit rovněž uzavřením soudního smíru. Usnesení o schválení smíru nebo rozsudek soudu ve věci samé soud zveřejní v rejstříku hromadných žalob. Rozhodnutí je závazné nejen pro žalobce a žalovaného, ale i pro všechny zúčastněné osoby ve skupině (přihlášené spotřebitele). Byla-li v rozsudku soudu uložena žalovanému podnikateli povinnost něco konat, určí soud ve výroku rovněž plnění náležející jednotlivým zúčastněným členům skupiny, způsob splnění povinnosti a lhůtu k plnění.
• V případě úspěchu může žalobce (již při podání hromadné žaloby) požadovat kromě náhrady nákladů na zastoupení advokátem také odměnu, které může být určena jako procento z přisouzeného plnění od žalovaného; o tuto odměnu se pak poměrně sníží plnění pro jednotlivé zúčastněné členy skupiny. Odměna nesmí přesáhnout 5% z přisouzeného plnění.

Finální podoba tisku – pokud bude v legislativním procesu schválen – pak může samozřejmě doznat dílčích změn, když už nyní jsou v rámci pozměňovacích návrhů na stole změny například k maximální výši odměny žalobce (až 16% nebo max. 2.500.000,-Kč, je-li určena paušálně) nebo snížení minimálního počtu přihlášených spotřebitelů z 20 na 10.