arrow

zpět

post

Co přináší zákon o elektronizaci zdravotnictví?

Od 1. ledna 2022 bude postupně nabývat účinnosti zákon o elektronizaci zdravotnictví (ZEZ)[1] ,který by měl tvořit právní základ pro efektivní a zároveň bezpečné sdílení informací ve zdravotnictví a elektronickou komunikaci mezi zdravotníky navzájem i mezi zdravotníkem a pacientem. Co konkrétně tedy tato novela přináší?

 

Základní informace

Nejzazším datem, odkdy budou muset poskytovatelé zdravotních služeb být schopni se plně zapojit do systémů elektronického zdravotnictví je 1.1.2026, v následujících 4 letech by se tudíž měli poskytovatelé na tyto změny připravit. ZEZ upravuje především obecné parametry elektronizace zdravotnictví: definice pojmů, standardů komunikace, pravidel sdílení a předávání zdravotnické dokumentace, základní infrastrukturu a odpovědnost jednotlivých subjektů. Stranou nezůstávají ani práva a povinnosti pacientů, poskytovatelů zdravotních služeb a zdravotnických pracovníků a působnost Ministerstva zdravotnictví.

Řada otázek, zejména technického charakteru, tak zůstává otevřená a jejich konkrétní podoba bude patrná až z prováděcích norem. Současní poskytovatelé zdravotnických softwarů podle našich informací intenzivně pracují na tom, aby jejich produkty byly s řešením, které nabídne ministerstvo, kompatibilní.

Hlavní benefity elektronizace zdravotnictví se zdají být zjevné: zefektivnění komunikace mezi jednotlivými pracovišti (sdílení informací z elektronické zdravotní dokumentace), zamezení zbytečnému opakování již provedených vyšetření a předepisování nekompatibilních léků, lepší úroveň lékařské péče, zrychlení některých procesů a pravděpodobně i určitý posun k tzv. „eHealth“.

Bezpečnost – žádné centrální úložiště, jen komunikační kanál

Jádrem ministerstvem zajišťovaného systému Integrovaného datového rozhraní by měly být tři kmenové zdravotnické registry – Kmenový registr poskytovatelů zdravotních služeb, Kmenový registr zdravotnických pracovníků a Kmenový registr pacientů. Ty budou propojeny v jeden komunikační neveřejný celek. Vzhledem k citlivosti sdílených údajů je velmi důležitým aspektem elektronizace maximální bezpečnost. Proto také nepůjde o žádné centrální úložiště zdravotnické dokumentace, ale o registry umožňující oprávněným osobám (zejm. poskytovatelům zdravotních služeb a zdravotnickým pracovníkům) přistupovat k uloženým informacím.

Z praktického hlediska může být pro poskytovatele zdravotních služeb zajímavou novinkou skutečnost, že v rámci Kmenového registru pacientů bude vedena rovněž informace o svéprávnosti daného pacienta. Zjištění existence omezení svéprávnosti pacienta může být totiž v současnosti pro poskytovatele zdravotních služeb často obtížné až nemožné, přitom však takový fakt zásadně ovlivňuje například platnost uděleného souhlasu s poskytováním zdravotních služeb.

Elektronická zdravotnická dokumentace

Elektronickou zdravotnickou dokumentaci už nyní řada poskytovatelů alespoň částečně vede a v případě poliklinik a nemocnic je standardem. V souvislost se ZEZ dochází ke zpřesnění parametrů (částí) dokumentace, která je předávána mimo poskytovatele zdravotních služeb registrujícím či jiným lékařům za účelem zajištění návaznosti poskytovaných zdravotních služeb (požadavek na elektronický podpis, resp. elektronickou pečeť, a resortní či kvalifikované časové razítko).

ZEZ mění i podmínky vedení tzv. pacientského souhrnu, přičemž zřejmě nejpodstatnější změnou je možnost pacienta vyslovit nesouhlas s předáváním pacientského souhrnu poskytovateli zdravotních služeb v jiném členském státě EU. Vyjádření nesouhlasu s předáním bude zaevidováno v rámci Integrovaného datového rozhraní (tzv. správa souhlasů).

Z hlediska ZEZ může být pro poskytovatele zdravotních služeb zajímavý zejména záměr ministerstva vydávat resortní časová razítka a resortní elektronické podpisy a pečeti, které by mohly být použity nejen pro sdílení informací prostřednictvím registrů, ale i pro vedení elektronické zdravotnické dokumentace.

Pacienti by měli mít k informacím v Integrovaném datovém rozhraní, které se jich týkají, přístup přes příslušný portál (Portál elektronického zdravotnictví). Výpis by mělo být možné získat také prostřednictvím kontaktních míst veřejné správy.

Nevíte si rady s digitalizací zdravotnictví? Zajímá Vás vedení elektronické zdravotní dokumentace? Neváhejte se na nás obrátit, elektronické zdravotnictví je naší specializací.

Mgr. Eliška Domincová, advokátka

JUDr. Ing. Eva Radová, advokátka

 

[1] zák. č. 325/2021 Sb., o elektronizaci zdravotnictví, doplněný zák. č. 326/2021 Sb.

Máte dotaz ?

Pole s * jsou nepovinná.

Zásady ochrany osobních údajů

Kontaktní informace
Na Příkopě 988/31, Praha 1
+420 224 810 090
Údaje o společnosti:
Na Pankráci 322/26
140 00 Praha 4
IČO: 24195855
Zápis v obchodním rejstříku: sp. zn. C 187629 vedená u Městského soudu v Praze
+420 224 810 090
i.rada@radapartner.cz
Členství v:

logo

© 2020 Rada & Partner advokátní kancelář, s.r.o. Všechna práva vyhrazena.

Designed by

CREATIVE GUERILLA

LI

© 2020 Rada & Partner advokátní kancelář, s.r.o. Všechna práva vyhrazena.

Designed by

CREATIVE GUERILLA